Pořízení fretky

Než si ji přinesete domů, měli byste si o této šelmičce nejprve zjistit co nejvíce informací. Je důležité zvážit všechna možná pro a proti. Pokud jste tak učinili a Vaše propřevažují, následují rozhodnutí, kdy si fretku pořídit. To závisí hlavně na období, neboť freťata se rodí na jařea na podzim už většinou nebývají nebo jsou odrostlá. Stane se, že má samička mladé i v létě a dostupné jsou na podzim, ale to není tak časté. Je možné, že tato podzimní mláďata mohou být až z druhých odchovů v jedné sezóně. To znamená, že můžou pocházet od samičky, která už v tom roce mláďata měla a nyní má další, protože přišla podruhé do říje a byla znovu úspěšně nakrytá. Dvojí krytí v jednom roce seriózní chovatelé neprovádí, protože to samičku značně oslabuje a mláďata se rodí slabší a méně odolná.

Kde fretku získat

Od soukromého chovatele či CHS:

Ideální variantou je najít si soukromého chovatele a domluvit si návštěvu. Od dobrého chovatele získáte zdravé, kvalitně krmené freťátko, z nepříbuzného krytí. Uvidíte na vlastní oči, v jakých podmínkách žijí jeho fretky, a dozvíte se vše potřebné o chovu fretky. Chovatel s Vámi bude v kontaktu i nadále, po převzetí freťátka, a vždy Vám ochotně poradí, když si nebudete vědět rady.

Samozřejmostí bývá první očkování, průkaz původu, čip a mezinárodní pas.

Ze zverimexu:

Takto získalo svou fretku spousta začínajících chovatelů. Tento způsob je však nevhodný, neboť není znám její věk ani původ. Často pochází z tzv. farem, kde nejsou kvalitně krmeny, nemají žádné hygienické návyky a nejsou socializovaná. Navíc mohou pocházet z příbuzenského krytí, nést genetické vady a vyšší náchylnost k chorobám, a v neposlední řadě být i velmi bázlivá a nemocná. Většinou nejsou ani očkovaná.

Takovým freťatům většinou trvá déle, než se naučí používat záchodek, než poznají, co je lidská ruka a přestanou kousat.

FRETKA z farmy:

Platí v podstatě totéž co u fretek ze zverimexu. Je znám nejeden případ úmrtí fretky z velkochovu, což svědčí o jejich nevhodném chovu.

Fretky tam žijí v malých klecích, kálejí přes rošt přímo na zem. Kontakt s lidmi je minimální. Sociální návyky nulové. Samičky bývají připouštěny i dvakrát do roka, což je vysiluje a slabší jsou i mláďata. Strava na farmách je kvůli nízkým nákladům mizerná a chudá na živiny. Takový chovatel-množitelje ochoten Vám freťátko poslat v malé krabičce i přes celou republiku vlakem. Pokud mládě přežije transport, bývá hladové, žíznivé a vystresované. Nehledě na to mláďata z farem bývají neočkovaná a jsou poměrně drahá. Vezmete-li si z farmy starší fretku, bývá to jedinec vyřazený z chovu.

Z "druhé ruky":

Bojíte-li se vychovávat mládě, je tu možnost vzít si starší fretku tzv. z druhé ruky. Na internetu narazíte na inzeráty, kdy někdo shání nový domov pro svou fretečku, a Vy byste se mohli stát jejími novými pány. U takového případu je dobré znát důvody, proč ten někdo fretku dává pryč. Taková fretka může být v pubertě, kousavá nebo nemocná.

Příprava před příchodem fretky do Vašeho života

Dalším krokem je úprava vašeho dosavadního bytu na tzv. "fretkuvzdorný".

Je důležité pořádně projít všechna místa, kam může freťátko zalézt, co ho může ohrozit a čím by se mohlo zranit. Takové věci musí pryč z dosahu, nebo je řádně zabezpečit. Díry větší jak 3 centimetry je třeba ucpat, zabezpečit lednici, aby se fretčí mládě nedostalo za nebo pod ni. Fretky rády přemísťují různé předměty, shazují je z polic a s oblibou vyhrabávají květináče, a ač zařízení bytu neničí, rády žvýkají gumové a kožené věci, k nimž mohou patřit i boty. Dopřejte fretce vhodné hračky a hlídejte je před žvýkáním takových věcí. Hrozí totiž, že fretky mohou jejich části spolknout a ucpat si jimi střeva.

Květináče umístěte na takové místo, kam fretka nevyskočí, nevyšplhá a nepřeskočí odjinud, třeba z gauče či stolu. Ty květináče, které nemůžete umístit mimo dosah fretky, je vhodné zabezpečit jinak, např. umístit přes vršek květináče pletivo či poklást jej kameny.

Rozhodnete-li se chovat jakékoliv zvíře, nepěstujte takové rostliny, které jsou pro ně jedovaté. A nechcete-li se takových rostlin vzdát, pak Vás a Vaše zvířectvo ochrání pouze Vaše vynalézavost a přísná ochrana.

Fretky jsou šikovné a často se naučí velice rychle otevírat dvířka na magnetky. Je možné pořídit tzv. dětské pojistky, nebo vymyslet jednoduché zámečky.

V neposlední řadě je důležité zjistit, na jakou potravu byla fretka u chovatele zvyklá, a takovou jí obstarat.

Až si freťátko přinesete domů, hlídejte ho pár dní bedlivěji. Bude Vám stále ukazovat nová a nová místa, která jej mohou ohrozit. S fretkou budete stále ve střehu.

Klec pro fretku

Prvním předpokladem je pořídit fretce klec, nebo voliéru (viz Způsoby chovu fretky). Fretka není hlodavec, ale šelma, a proto nemůže být chována v akváriu či teráriu. Prostornou a vhodnou klec si můžete koupit ve zverimexu nebo větším hypermarketujako je třeba Baumax, OBI, HornBach a jiné. O mnoho levněji vyjde objednat si ji přes internetz nějakého online obchodu s chovatelskými potřebami, jako např.:

Zoohit.cz

Happypet.cz

Ezoocentrum.cz

Petdiscont.cz

pro-fretky.cz (obchod specializovaný přímo pro fretky)

Vybavení klece:

Jedním z hlavních artiklů je kočičí záchod, buď klasický obdélníkový, nebo trojúhelníkový rohový (méně vhodný, zvláště pro samečka), a v něm stelivo pro kočky. Každý přijde sám na to, jaké mu vyhovuje nejlépe. V podstatě jsou dva základní druhy: nehrudkující a hrudkující. Nehrudkující (silikát, dřevěné peletky) se jen promíchává, a vybírají se jen bobky. Já dávám přednost hrudkujícím stelivům (pokud možno bezprašným, aby fretce nepůsobila dýchací či jiné obtíže). U těch se odstraňují jen bobky a hrudky z moči, a za odebrané se dosypává. U obou druhů se po dosypání celého balení doporučuje záchodek vyčistit a vymýt. Pokud použijete nějaký čistící přípravek, namíchejte co nejnižší koncentraci, abyste neodstranili všechen jeho pach, protože fretky se řídí čichem a cítí, kam chodily potřebu vykonávat.

Vhodným stelivem je např. CAT'S BEST ÖkoPLUS, který dobře hrudkuje a nepáchne tak jako některá jiná steliva. Je přírodní, a tak ho lze přidávat do kompostu. Jediným mínusem je jeho lehkost.

Mně se osvědčila steliva Benek, Tigerino (hrudkující, nikoli silikátové) a Biokats. Tigerino však velmi ulpívá fretkám na tlapkách a jakmile fretka šlápne do mokrého, dělá všude bílé mapy. Benek je pro mě zatím top.

Dalším osvědčeným stelivem je Zverlit. Prodává se v několika barvách s několika vůněmi, ale také čistý bez vůně. Velice dobře hrudkuje a slušně pohlcuje pach.

K vybírání výkalů je potřeba lopatka. Doporučuji spíše lopatku trošku hlubší, aby se její obsah nesypal. Lopatky bývají děrované, a tak k typu kočkolitu, musíte vybrat i lopatku s přiměřenými otvory

K výbavě klece dále patří misky na jídlo a vodu (pokud se nerozhodnete dávat vodu raději do napáječky). Vhodné jsou misky kameninové či keramické, ty totiž fretka nemůže jen tak převrhnout (o což se snaží často).

Další nedílnou součástí fretčího bydlení, je fretčí pelíšek. Často postačí nějaký kus vyřazeného oblečení, nebo deka. Dnes je však již na trhu velmi pestrá škála pelíšků různých tvarů, velikostí a designů. Ideální je pořizovat pelíšky pratelné, které se Vám hned při prvním praní nezničí a neztratí svůj tvar. Fretce můžete rovněž dát do klece boudičku, či fretkami velmi oblíbený tzv. hamak (závěsné lůžko). Jde o čtvercový kus pevné látky, na jejíž rozích jsou upevněny šňůrky nebo karabinky, za které se lůžko zavěsí na klec.

V kleci by neměla chybět ani nějaká ta hračka, ale pozor na takové, které může fretka zničit a jejich části pozřít.