Rozmnožování

Říje

Říje probíhá jak u samic, tak u samců. Zatímco u samic může mít trvání okolo jednoho měsíce a může se objevit i 2 - 3x do roka, u samců trvá od jara do podzimu. Přijde-li fretka do říje, změní se její chování i pach těla a moči. Samci začnou značkovat kapkami moči všechny výstupky v bytě, na které narazí (prahy, boty, předměty ležící na zemi, nebo v dosahu freťáka). Začnou Vás pronásledovat s úmyslem chytit Vás do zubů a odvést si Vás do některého svého pelíšku. Říje se může také projevit tvořením loužiček mimo záchod.

Samice značkují poševním sekretem. Zanechávají všude loužičky a stejně jako samec se Vás můžou pokoušet někam zatáhnout.

V průběhu říje může samici vypadávat srst na břiše důsledkem zvýšené hladiny hormonů. U samců vypadává někdy srst na ocase.

Samci:

Zvětšení semeníku (varlat); zvýrazněný a zesílený pach moči; značkování; změna chování; mastnější srst.

Samice:

Naběhnutí vulvy; čirý výtok z pochvy; změněný pach; značkování; změna chování.

Trvá-li říje víc jak čtyři týdny, nechte ji ukončit hormonální injekcí, případně samečkem s vasektomií. Nikdy nenechávejte samičku říjit déle, mohla by zemřít na vyčerpánía vysokou hladinu hormonů.

Ukončení říje hormonální injekcí:

Nejvhodnější preparáty na ukončení říje jsou Pregnyl a Receptal. Aplikují se většinou na 3x, někdy i vícekrát. Ostatní preparáty jsou nevhodné kvůli vyššímu riziku vzniku zánětu dělohy (Covinan, Provera, MPA).

Pokud injekce nezabere, je nutno ji opakovat (Pregnyl po týdnu, Receptal po 3-4 dnech).

Kastrace

Pokud majitel fretky neplánuje odchov mláďat, je kastrace nejlepším řešením jak u samců, tak u samiček. Měla by se provádět až tehdy, je-li fretka pohlavně a psychicky dospělá, tedy ne na fretkách mladších osmi měsíců.

U samiček se nedoporučuje kastrovat v průběhu říje (kvůli vyšší prokrvenosti dělohy hrozí vykrvácení), až na výjimky, kdy hrozí úhyn vysílením z příliš dlouho trvající říje, nebo při zánětu dělohy.

Samečci se oproti samičkám v říji kastrovat mohou. Samečka se doporučuje kastrovat v době, kdy dosahují nejvyšší hmotnosti, ideálně v zimě, protože po kastraci obvykle na váze ztrácí.

Námluvy, březost a rodičovství

Samička by se měla krýt maximálně jednou do roka, a to až po dosažení pohlavní dospělosti, která přichází kolem osmého měsíce života.

Nejvhodnější doba pro krytí je okolo desátého dne od nastoupení plné říje. Většinou se bere samička k samečkovi. V opačném případě nad samečkem může zvítězit zvědavost v novém prostředí, a více času věnuje průzkumu než samičce. Doporučuje se nechat fretčí pár v klidu alespoň několik hodin, ideálně i přes noc či více dní.

Průběh páření: sameček si samičku nejdříve chytí (většinou za kůži za krkem) a nosí ji takto, než najde vhodné svatební lože. Někdy ani samička nezůstává bez aktivity a samečka vybízí k páření. Občas se stává, že si samička tahá za krk do pelíšku samečka.

Námluvy jako takové vypadají stejně jako fretčí hry poněkud drsně. Pokud ale samička na samečka nesyčí a nesnaží se někam uniknout, není důvod k obavám.

Pokud bylo krytí úspěšné, samičce začne po třech až pěti dnech ustupovat otok vulvy. Pokud není náznak, že by otok ustupoval, krytí se nezdařilo a je nutné krytí zopakovat (tímtéž samečkem).

Zhruba po 42 dnech se rodí mláďata. Může jich být 1-16, ale obvykle se pohybuje počet kolem šesti až osmi. Matka by měla dostávat zvýšený přísun potravy podle (obohacené o minerály a živočišné produkty a vápník).

Počátek porodu většinou značí nezvyklý neklid fretky. Často běhá z pelíšku ven a zase dovnitř, většinou se zastávkou na záchůdku. Často si přitom olizuje vulvu.

Mládě se většinou rodí hlavičkou napřed, každé zabaleno ve vlastní bláně, připoutáno k vlastní placentě. Tu matka protrhne ve chvíli, kdy má mládě venku hlavičku, a ona mu pomáhá dostat se na svět. Blánu i placentu matka pozře.

Prvorodičkám se může stát, že mládě z placenty neumí vybalit. V takovém případě je třeba jej co nejrychleji vzít a vyprostit, jinak se mládě udusí. Jindy se může stát, že matka mládě vybaluje tak horlivě, že mu ukousne kousek ocásku nebo končetiny (tehdy se doporučuje dezinfekce např. betadinou).

Není výjimkou, že matka některé z mláďat vyhodí z pelíšku a dál se o něj nestará. Pozná totiž, že s ním není něco v pořádku a nepřežilo by.

Prodleva mezi narozením mláďat může být čtvrt hodiny i déle. Někdy může porod trvat i celý den.

Pokud je po narození posledního mláděte matka stále nervózní a nezačne se starat o mláďata, může to znamenat problém. Tehdy je čas na rychlý transport k veterináři (mláďata vzít sebou v čistém hadříku a zateplené krabičce, pokud není možnost dát je k jiné samičce se zhruba stejně starými mláďaty).

Matka o freťata pečuje zhruba do šesti až osmi týdnů. Poté je možné umístit je do nových rodin.

Přikrmování fretčích miminek

Přikrmovat začínáme tehdy, když freťátkům začínají růst první zoubky, tedy zhruba po třetím týdnu věku. V tu dobu rovněž začínají vylézat z pelíšku, aby vykonaly svou potřebu už mimo něj. Fretky jsou poměrně čistotné a tak začnou brzy vyhledávat toaletu.

Protože nejsou freťátka ještě zvyklá kousat, je vhodné začít s masovým vývarem či škrábaným masem. Může se použít drůbeží, králičí nebo hovězí maso. Kousky masa je možné rozmixovat společně s vývarem na kaši.

Koupíte-li vločky pro koťátka, třeba Baby Flocken od Gimpetu, či granulkový šrůtek F4Y Genesis, tak i ty je dobré přidávat ke každému jídlu. Vždy dbejte na to, aby maso bylo kvalitní.

Dalším krokem může být to, že do masa přimícháte nějakou kvalitní konzervu. Dobře promíchat, aby si malí zvykali taky na trochu jinou chuť, než má jen maso. Následovat bude přimíchání granulí k masu, aby se namočily a změkly.

Mezi 4. a 5. týdnem už nemusejí už granule plavat ve vodě, ale měly by jen změknout od masa. Stačí maso přelít horkou vodou, tu pak můžete trochu odlít a přidat granule.