Průběh života fretky
Dospívání a délka života u fretek
Vývoj freťátka
1. den - miminko, když se narodí, je skutečně malinké (mívá kolem 7g). Je však téměř dokonalé. Má malé prstíky, tělo již připomíná fretku. Má velmi jemnou srst, spíš takové chmýří. A už se dá poznat, bude-li mít oči tmavé, nebo světlé. Prosvítají totiž skrz ještě, srostlá víčka. Stejně tak se dá dobře určit pohlaví. Zbarvení bývá nejasné, až na albínky.
1. týden - freťátko roste a baculatí se. Zdá se být zranitelné a křehké, ale ve skutečnosti je pružné a pevné. Už v tomto věku se snaží dostat se z dlaně.
2. týden -začínají se vybarvovat.
3. týden -zhruba v osmnácti dnech rostou malým freťátkům zuby a je možno je začít dokrmovat.
4. týden - většinou ještě nevidí. Umějí už krásně baštit maso, ale stále potřebují mateřské mléko. Začínají si mezi sebou hrát, i když zatím velmi nemotorně.
5. týden - otevírají oči. Zvyšuje se jejich zájem o hru, zkoumají nové vjemy a batolí se po okolí ve snaze najít záchůdek.
6. týden - jsou již samostatná, ale často stále sají mateřské mléko.
7. týden - přezubují, tedy mění chrup z mléčného na trvalý. Jsou už docela obratná a hravá. Ráda se provokují a vybízejí k hrám, navzájem se loví a zkoumají terén. V této době přichází první očkování proti psince.
8. týden - odchází do nových domovů.
Dětství
Pro mláďata je nejlepší zůstat u matky alespoň do 8 týdnů. Nejlépe se přizpůsobuje novému prostředí do 3 měsíců. I starší freťule se dokáže přizpůsobit, jen to může vyžadovat více trpělivosti. Pokud však získáte starší mládě od chovatele, který se mu věnoval, například jej choval v bytě a měl s ním dennodenní kontakt, prakticky nebudete mít potíž, protože zvířátko bude socializované a velmi dobře přivyknuté na kontakt s člověkem. Obtížnější přivykání je u freťat chovaných ve venkovních voliérách, ale ani tam to nemusí být ztraceno, pokud se jim chovatel věnoval dostatečně. Nejobtížnější to bývá u freťat ze zverimexů či množíren, protože tam o jejich socializaci nikdo příliš nebo vůbec nedbá. Je to risk - mládě může být naprosto bezproblémové, anebo lidské ruky neznalé.
Puberta
Fretkaři tento termín velmi dobře znají. Je to období života, kdy se z jejich fretiček stanou doslova frackové. Začnou hryzat, zlobit, často se vztekají a dělají naschvály. Přestože byli jako malincí vzorní a chodili pečlivě na wc, tak najednou, jako by zapomněli, že nějaké wc vlastně je. Zkoušejí, co si mohou dovolit a bývají velmi umíněná.
Lidé se slabší povahou často v tomto období ztrácejí trpělivost a fretek se zbavují. Na inzertních místech je pak vidět hodně inzerátů typu: "Prodám fretku, 5 měsíců, spěchá."
Dobří fretkaři ale vědí, že puberta okolo 1 roku končí a ti, kteří to nevydrží, přicházejí o zbytek hodnotného života s už zklidněnou freťulí.
Snad je to jen lidská bezradnost. Najednou si nevědí se svou fretkou rady. Chce to jen trpělivost a pevnou ruku. Postupem času fretka opět začne používat wc jako dřív a naučí se ovládat stisk zubů. Pokud vytrváte, většinou kolem roka přestane kousat. Fretka se naučí, jak moc může stisknout a kousání se změní spíš na laškovné štípání. Fretka v podstatě nekouše, jen vše chytá do zubů. Lidé se často poraní sami o její ostré zuby. Pokud Vás fretka stiskne, neměli byste se ji snažit vytrhnout, přestože to bolí. Musíte se naučit druhou rukou opatrně otevřít čelisti a tak se vyprostit. Palec a ukazováček strčíte fretce do koutků úst mezi zuby a tlačíte ve směru otvírání čelisti.
Křičení nepomůže, pokud fretka správně nechápe, k čemu je přísný tón hlasu. Pokud fretku uchopíte dobře známým chvatem, za volnou kůži na zátylku a spíláte jí, ona jen unuděně zívá. Tváří se, že snad i pochopila, ale jakmile ji pustíte, okamžitě s radostným kvokáním, anebo protestním syčením, opakuje předešlý výpad. Neměli byste proto hystericky křičet, ale uchopit ji jak již bylo řečeno a přísným tónem ji dát příkaz, na který chcete, aby později reagovala, třeba "Fuj, co je to!" Svou nelibost můžete podpořit také protřepáním fretky. Můžete také použít fretčí řeč a při třepání výrazně ostře zasyčet.
Jak fretku potrestat?
Při trestání postupujte od mírného k tvrdšímu. Čili, dělá-li fretka něco, co nemá, třeba kouše boty, škrábe koberec, nebo něco jiného, co se Vám nelíbí, vydejte přísným tónem příkaz k přerušení toho, co fretka činí, třeba "Fuj!" Připojte k příkazu také jméno fretky, aby si uvědomila, že to patří na ni. Zpočátku to samozřejmě nebude fungovat, fretka se to musí nejdříve naučit. Pokud odběhne, ale vzápětí se vrátí a znovu dělá, to, co nemá, opět ji připomeňte příkaz "fuj", případně ji polapte za zátylek a ve vzduchu s ní mírně zatřepte, přičemž znovu zopakujete "fuj" aby si toto slovo spojila s něčím, co chápe jako trest. Očekávejte, že to budete muset udělat za sebou víckrát. Pokud to fretka ani po čtvrté nevzdá, můžete ji na chvíli zavřít do klece. Chybou je, pokud se fretka z klece dobývá, ji za minutu pustit zase ven. Ona si to totiž spojí špatně a bude si myslet, že když lomcuje, Vy ji automaticky pustíte. Pusťte fretku teprve tehdy, až přestane zlostně lomcovat mřížemi. Může to trvat 5, 10, nebo 15 minut. Důležité je, že fretka si nesmí spojit lomcování tím, že ji hned pustíte. Trest by totiž pozbyl své váhy.
Jak fretku odměnit:
Udělá-li fretka něco správně, např. když ji učíte chodit na záchod a jí se to podaří, jako odměna skvěle poslouží vitamínová pasta, třeba od GIMPET (samozřejmě s mírou, ne ji nechat sníst půl tuby), nebo kousky sušeného masa. Fretku můžete také odměnit, přijde-li na Vaše zavolání. Přijdou velice rády, když vědí, že dostanou něco, co jim chutná. Jako odměnu lze použít i kousek zeleniny, třeba okurku, papriku, meloun, opět však v přiměřeném množství. Ovoce se příliš nedoporučuje.
Dospělost:
Fretky se dožívají, dle zdravotního stavu, 6 - 10 let. Občas se objeví zmínka, že se dožijí i vyššího věku, třeba 15 let, ovšem to je spíše vzácná výjimka. V 5-7 letech se často objevují nemoci stáří - různé nádory, cukrovka, srdeční onemocnění atd. Nemoci se mohou objevit už dříve, nebo se nemusí projevit vůbec, to vše je otázkou genetiky a životosprávy.